Ekonomicky vzdělaní středoškoláci nemohou najít uplatnění

Národní ústav pro vzdělávání dle analýzy uvádí, že absolventi středních ekonomických škol nemohou najít uplatnění v oboru, který vystudovali. Maturanti ve věkovém rozmezí do 24 let tak pracují na úplně jiných pozicích, než na jaké se čtyři roky připravovali. A rozhodně nejsou sami.

Dnešní mládež se sice prakticky učí, jak se uplatnit v kdejakém daném oboru, ale zaměstnavatelé požadují několikaletou praxi a tu si právě dostudovaní studenti nemohou jen tak vycucat z prstu. Proto raději marnou snahu najít něco pořádného vzdají a jdou dělat tam, kde je prostě vezmou i bez zbytečných řečí okolo. Většinou tak končí v supermarketech či buticích.

Trh práce nové ekonomy nehledá

Abychom se však vrátili zpět k absolventům ekonomických oborů, je nutno říci, že více než polovina z nich nenajde ekonomické uplatnění. Pouhá jedna třetina absolventů už při přebírání maturitního vysvědčení ví, že se do ekonomiky nechce dál uvrtávat, ale zbylé dvě třetiny absolventů by v oboru rády pracovaly. To se všem však nepodaří, kvůli přeplněnosti trhu práce absolventy ekonomických oborů.

O trochu lépe na tom jsou možná jenom absolventi obchodních akademií. Maturanti ze středních škol zaměřených na ekonomiku a podnikání je prostě hůře uplatnitelný, ale ne však nejvíce. Ještě hůř na tom jsou ti, kteří si udělají ekonomickou nástavbu zaměřenou na různá odvětví podnikání. Takových lidí rok od roku ubývá, ale jejich nezaměstnanost je alarmující.

Jednou z možností je studium

Pokud má absolvent ekonomického oboru vyšší ambice, nejspíše se mu vyplatí studovat dál na vysoké nebo vyšší odborné škole. Tam si můžou klidně zvolit i jiný obor než ekonomiku. Dvacet procent z nich to však až k diplomu nedotáhne, ale to je ve srovnání s maturanty z jiných oborů podprůměrné číslo.