Výše sociálního pojištění přivydělávajících si zaměstnanců

Brigáda nemusí být pojmem jen pro studenty. I regulérní zaměstnanci si mohou přivydělat nějakou tu korunu bokem ke své práci na plný úvazek. Tyto přivýdělky jsou však u různých typů dohod odlišné. U jedné platíte sociální pojištění, u druhé zase ne. Co je teda nejvýhodnější? Přestože u dohod bez placení sociálního pojištění se neovlivňuje výše státního důchodu, je pro zaměstnance – platící pojistné u svého hlavního zaměstnavatele – lepší přivydělávat si bez dalšího poplatku sociálního pojištění.

Dohoda o provedení práce

Tato dohoda je nejoblíbenější jak mezi studenty, tak i mezi zaměstnanci. Důvodem je nízké zdanění. Při výdělku do 10 tisíc korun se totiž neplatí sociální pojištění – to platí pouze zaměstnavatel, u kterého máte práci na hlavní pracovní poměr. Je-li však tato výše překročena, sociální pojištění se odvádí z obou zaměstnání. Pokud tedy nechcete odvádět pojistné i z druhé mzdy, je nutné si ohlídat, aby výše příjmu byla do deseti tisíc korun.

Dohoda o pracovní činnosti

U této dohody musí být měsíční výdělek o dost nižší, aby nedošlo ke stržení sociálního pojištění. Přesně to dělá 2 499 korun a méně. Při překročení tohoto limitu se ze mzdy odpočítává 6,5 % za pojistné, stejně jako u překročení deseti tisícového limitu u dohody o provedení práce.

Práce na zkrácený úvazek

Možná se to nezdá, ale práce na zkrácený úvazek je práce na standartní smlouvu. Žádné úlevy na neplacení sociálního pojištění tady neexistují. Zaměstnanci se strhává 6,5 % z hrubé mzdy a zaměstnavatel platí dalších 25 %.

Výkon samostatné výdělečné činnosti

Pokud si k hlavnímu pracovnímu poměru u zaměstnavatele přivydělává někdo sám na sebe, provozuje vedlejší samostatně výdělečnou činnost. U ní se platba sociálního pojištění odvíjí od limitu hrubého zisku. Nastaven je vždy limit pro aktuální rok a z něj se odpočítává poměrná částka, pokud je vedlejší činnost provozována jen po určitý čas.